FKMP Praha

V předposledním klání "B" sezony jsme se utkali v přímém souoboji o druhé místo s benešovským céčkem. Sešli jsme se v silné a široké sestavě a bylo jasné, že nad Benešovem budeme mít převahu přinejmenším početní.

Ta nám ale v první třetině nebyla k ničemu; přestože jsme soupeře předčili (ač je to k neuvěření) v šikovnosti, v koncovce jsme pokulhávali. Z prvních dvanácti minut tak stojí za zmínku jen ubráněné oslabení, do kterého jsme šli po klasickém FKMP faulu (nic neřešící sekera na půlce).

Na začátku druhé části nevyužili benešovští ani jednu ze zhruba deseti ideálních nahrávek na hokejku mezi kruhy, kterými je naši obránci zásobili, a tak jsme udeřili my. Když se nám nepodařilo ztéct soupeřovu bránu zblízka, nachytal Óňa Kotal jejich gólmana přízemní střelou z půlky hřiště. Vedení nám dodalo klid na hokejky a po zbytek třetiny jsme kontrolovali hru.

Třetí třetina byla na branky nejbohatší. Ani ne po padesáti sekundách hry předvedl Kotal s Böhmem oku lahodící kombinaci, na jejímž konci posledně jmenovaný zasunul míč pod brankářovy nohy – 2:0. To už jsme byli vyloženě na koni, takže jsme po dalších dvou minutách znovu přitáhli šrouby – zaskočili jsme Benešov rychle rozehraným volňákem a tahoun utkání Óňa nechybil.

O další dvě minuty později mohlo být pro nás ještě lépe – po skrumáží před benešovskou brankou pro nás sudí odpískal trestné střílení. Ujal se ho druhdy neomylný exekutor, dnes však neunesl tíhu okamžiku a poslal balon do třetí brázdy.

Přežitý nájezd jako by benešováky pokropil živou vodou. Následující oslabení nejenom ubránili, ale ještě nám dali gól. To nás trochu rozhodilo a bylo jasné, že nás čeká ještě pár perných minut.

Během nich si Benešov vytvořil tlak, nutil nás k chybám a minutu a půl před koncem utkání dal kontaktní gól. Na víc se – i díky výborně chytajícímu Vráťovi – naštěstí nezmohl, a tak jsme ve šlágru kola slavili vítězství 3:2 nad Benešovem.

Oskar

Obsah

V pauze mezi zápasy se tým rozpojil, aby se jednotlivci i drobnější skupinky mohli věnovat svým oblíbeným aktivitám nedělního dopoledne – šukání, dospávání sobotní noci, nákupu bot, cukrárně a místní výdejně párků, pojídaní bezlepkových dobrot a četbě dračího porna („dračice při svém prvním milování něžně kousla silného černého draka do krku .... Pak už se její úpění změnilo v souvislý řev, když se spojeni řítili střemhlav dolů...“ – tak nějak to bylo, DB, ne?! ;-) ).

Kdo se nezpozdil, mohl ještě bezprostředně před druhým zápasem FKMP sledovat boj našich soupeřů o pomyslné druhé místo v celkovém hodnocení sezóny naší 7. ligy. Pokud by Benešov B ve svém posledním zápase ztratil body s Hornets Praha, tak by FKMP B za podmínky vítězství v nadcházejícím posledním zápase bralo druhý flek). Bohužel, ač Horneti ještě půl minuty drželi remízu, tak si zcela laxní obrana a brankář (který celý zápas vypadal, že na tom florbale ho nejvíc baví pouštět vyloženě schválně laciný góly) nechali dát opět dost ubohýho góla. Když jsem to viděl, tak se mi před očima honili „kapříci“... ;-) Skóre 5:4 pro Benešov B a my mohli hrát už jen o 3. místo.

Přestože v první třetině gól nepadl, tak nutno podotknout, že jsem v ní párkrát ze střídačky zpozoroval, že jsme opravdu (!) hráli florbal. Skvělou fazonu měl rychlonohý útok drsňáka Wraaby (v zápase zase vyloučenýho) s vynikajícima křídlama ČejChánem a Lukym, který kolikrát motal soupeři hlavu suprovejma kombinacema v plnym sprintu. Přesto obrany obou celků přežily první třetinu bez úhony.

To ale neplatilo už na začátku druhé třetiny, kdy nejdřív Lubák přesně trefil síť za gólmanem Vinohrad na 1:0 a pak za několik desítek vteřin ČejChán přihrál bezchybně Wraabovi před prázdnou branku, který si tak mohl dovolit luxus vítězoslavně zamést míček z metru po zemi doprostřed branky. O chvíli později mi přihrál na prostředku do běhu Oskar, po zhruba třech krocích s míčkem středem hřiště na branku jsem začal škobrtat o něco dlouhého a plastikového, co mi soupeř umně strčil mezi nohy. Jak jsem dovrávoral k brance, tak mě ještě někdo majznul přes hokejku a byl z toho nájezd. I když Marťas smutně koukal a chtěl předvést svůj vyhlášený backhandový blafák, tak se míče ujal Disko. Svižně se rozběhl a gólmanovi při svém blafáku nedal ani čuchnout – 3:0. Po 55 vteřinách mě (musim si tu trochu udělat self-promo, páč jinak jsem se nijak zvlášť nepředved) pro změnu někdo majznul přes hokejku v brankovišti soupeře a byl z toho další nájezd.. Ani jsem se nestačil otočit směrem ke střídačce, když už jsem viděl, že ve středovym kruhu je nastavenej Maluch. Vzhledem k tomu, že v zápase potřeboval dát šest gólů, aby vyhrál na Danovi čepel, tak v nájezdu spatřoval šanci, jak se k téhle metě nastartovat.. Tak jsem ani neprotestoval.

Maluch se rozešel krokem ku soupeřově brance, už zhruba od kruhu pro basketbalovou trojku bylo všem zřejmé, že Maluch vystřelí. Maluch si balonek stáhnul na levou stranu a skutečně ze dvou a půl metru vystřelil, přímo do plastronu gólmana. Škoda – hned na začátku třetí třetiny se totiž regulérně prosadil v přesilovce střelou zleva po Oskarově nahrávce. Kdyby byl býval ten nájezd dal, tak ty jeho čtyři další fíky by už určitě taky přišly. Takhle naopak tempo naší hry začínalo pomalu opadat. Vráťa se sice snažil, ale nakonec v posledních třech minutách dvakrát inkasoval (jednou v našem oslabení).

Suma sumárum, výhra na závěr sezony 4:2, v sezóně celkem bilance 12-2-4, 38 bodů a o jeden bod třetí místo v tabulce. Vzhledem k tomu, že Benešov B i FKMP B asi nebudou moci postupovat pro příští rok výš, tak postup vedle suverénních Vos Praha budou brát Resslers Boyz ze 4 místa.

DaKohout (report od Malucha za trest)

Obsah

Sezóna se pomalu chýlí ke konci a kluci z FKMP B si chtěli spravit náladu po debaklu od Vos. V Králováku náš čekal další hmyz, nejdříve Moskiti, potom Horneti, oba týmy z dolní poloviny tabulky, očekávání byla tudíž vysoká.

Zraněni, familybuildingy a únava z dlouhé sezony zapříčinily, že jsme se sešli v oklestěné sestavě, do branky se postavil Luky, vzadu jsem tvrdil muziku s Vítkem a Vrabcem, o gólovou produkci se měli starat David, Jiřik, který dostal doma propustku, Préza, Dan, Háček a Marťas. Většina teamu by tentokrát asi ani nenadýchala a tak se šlo na věc.

První třetina proti Moskitům nepřinesla nic moc zajímavého. Hru jsme kontrolovali, ale nevyjádřili jsme to gólem.

Ve druhé třetině otevřel po závaru před Lukym skóre náhoďákem soupeř. Ale zbývalo ještě hodně času na obrat. S odpovědí dlouho nečekal Vítek, proběhl po levém křídle a přízemní střelou k tyčce srovnal. Za chvíli nahrál o zadní manťák Danovi Háček a vedli jsme.

V poslední části jsme se snažili o pojištění náskoku, ale když jsem spálil i tu největší příležitost, musel vítězství 2:1 několika skvělými zákroky zachránit Luky.

Po zápase následovala obligátní královodvorská pizza. Během čekání na ni jsme drželi palce Xichties, kteří 10 minut před koncem vedli nad Benešovem 5:2, ale zvládli rupnout 5:7.

Hák

Obsah

Oslabeni o Marťase, kterej jel brázdit svahy do Rakous, jsme v osmi mužích do pole nastoupili proti Hornets.

Roli favorita jsme začali naplňovat hned od začátku, když dvakrát skóroval Jiřík. Nejdříve balónek sám získal, nikomu ho nepůjčil a skóroval, podruhé vsítil za Háčkovy asistence, když nápaditě vyřešili standartku z rohu dlouhým lobem a střelou ze vzduchu.

Ve druhé třetině nejprve snížil Vrabec. Ano, čtete správně, chtěl se také zapsat do análů a tak tam Lukymu jednoho šoupnul. Chvíli na to Hornets srovnali a začínalo se od nuly. Ale ze hry jsme měli pořád víc a o výsledek jsme se nebáli. Ještě před druhou sirénou nám vrátili vedení Dan, Préza a hetrik dokonal Jiřík.

Poslední část se dohrávala více méně z povinnosti, Luky chytal v pohodě a věděli jsme, že už to nepustíme. Navíc po spolupráci s Háčkem počtvrté vsítil Jiřík a se skromností sobě vlastní pak odmítl jít ještě na nájezd se slovy „už mám dost“. Trestné střílení neproměnil Vítek, ale to vůbec nevadilo.

Z neoblíbeného klouzavého Králováku jsme tedy odvezli po výhrách 2:1 a 6:2 plných 6 bodů a ještě jsme zdramatizovali před posledním turnajem boj o čelo tabulky.

Díky všem a Davidovi za Jesenku zvlášť!

Hák

Obsah

Ráno se loužema doploužilo na Lyceum FKMP v prakticky kompletním stavu (dokonce i použitelném) s béčkovými posilami Prézou a Davidem a podle předpokladů nás čekal vyrovnaný souboj s tabulkovým kolegou.

FKMP se naštěstí ten den díky nastalé konjunkci Jupiteru a Venuše nacházelo v dobrém rozpoložení. A to i přesto, že jsme hned v začátku přišli o našeho dlouhodobě nejlepšího hráče Pavluka, který měl po srážce s ramenem soupeře podezření na zlomený nos a my jsme hned v počátku museli upravovat sestavu. To nás ale nevyvedlo z konceptu a po kombinaci celého útoku v tlaku poslal Klose nahorů na Borise a jeho krátká suchá se už třepotala v síti. I přes občasné pokusy soupeře drželo otěže utkání ve svých rukou pevně FKMP. Hned po začátku druhé třetiny vybídl Jonáš Diska v pozici, kde se mýlí maximálně jednou za deset let (a to už má odbyto), takže 2:0. Chvíli poté golman Bučis zázračně lapil dobrou střelu debudanta Davida, ale konec třetiny byl opět v režii FKMP – v krátkém rozmezí se trefili znovu Boris a po něm za hlasitého aplausu celé rodiny i táta Juráš.

Třetí třetina byla dost nahoru dolů a v její půlce se po několikanásobném odrazu prosadil soupeř – Luky byl úplně na druhé straně a nemohl už zabránit smazání nuly z jeho konta. To bylo ale to jediné, co jsme Bučisákům dovolili, naopak jejich hráč odpaloval vysokou střelu, míříci neodvratně za překonaného golmana a jelikož instituce technického gólu ve florbale nefunguje, vyrazil Klose na nájezd. Ty ale bohužel asi odkoukal od Jonáše, takže provětral golmanovy průdušky. Zápas tedy skončil výsledkem 1:4, až na to, že Rejsek, soupeř i oba rozhodčí šokováni tím, že Klose nedal podepsali zápis s výsledkem 1:5. Tak uvidíme...

(dak)

Obsah

Po obědové, píchací, srací či jaké seanci jsme se kolem čtvrté sešli zpět a i přes ráno avizované omluvenky nakonec v plném počtu. Dorazil i strejda Luhy, Davida nahradil Oskar a příkladný bojovník Pavluk se rozhodl bojovat i přes trojitou frakturu nosní přepážky. Vzhledem ke skluzu dalších zápasů jsme měli dost času rozpohybovat ztuhlé svaly, dohodnout taktiku a takový věci no a ejhle šlo se na věc. U nás snad historicky poprve na kompletní 3 pětky!

První třetina začala hodně zostra, hrálo se nahoru dolů a zápas měl slušný spád. Šance se přelévaly, ze strany na stranu, ale obrany plnily svou práci na jedničku. Disko po dvou střídáních říkal, že je to dobrý a že ho to baví, tak jsme měli hned všichni lepší náladu. Třetina se už chýlila ke konci, když Disko našel křižnou přihrávkou přes brankoviště Jonáše, ten sice promách, ale od jeho boty míček vletěl do branky. Rozhodčí však nepochopitelně branku neuznal, pro kopnutí míče, což Jonáše i ostatní dost rozčílilo, protože tato úvaha byla chybná. Jonáš ale naštěstí svou zlost po chvíli vložil do střely schované za obránce a golman se jen otočil pro míček, který se třepotal v síťce.

Hra ale i v druhé třetině byla otevřená a šance na úspěch vyrovnané. Na obou stranách se množily šance, brankové konstrukce zvonily jak na roletě a lehký tlak Poisonu vedl k Foxovu vyloučení. K němu se bohužel po chvíli přidal i Luhy a nás čekalo skoro 90 vteřil hry ve třech. Nasazení obraných trojic bylo nastěstí doslova příkladné a tak si soupeř zmohl jen na 2 střely, obě navíc mimo. Nepovedená přesilovka otupila tlak Poisonu a míček jsme měli na hokejce více my. Několik velkých šancí zůstalo neproměněno, ale před koncem třetiny nabil Disko Jonášovi a jeho neslaná-nemastná střela zapadla do branky.

Na začátku třetí třetiny jsme se soustředili na obranu náskoku a podnikali „rychlé“ breaky do otevřené obrany. Jeden takový s pomocí obou tyček proměnil strejda Luhy po asistenci Kloseho. Soupeř si sice vzal tajm a přesvědčoval se, že na nás v pohodě mají, ale my jsme už v tu chvíli věděli, že to nepustíme. Na utvrzení tam frknul Luhy ještě jednoho a krátce poté narýsoval Fox nejpřesnější kolmici v životě a Disko s klidem goaloval. V té době jsme trochu polevili v obraně a Luky měl co dělat. Soupeř však neměl svůj den a na druhé straně naopak neuvěřitelně trefil ze vzduchu svým pověstným sekerníčkem Klose. Příkladnou bojovnost pak ukázal Fox, který zachraňoval nulu pro Lukyho skluzem na brankové čáře. Následný nájezd pak Luky ustál a krátce před koncem pak dokonal zmar soupeře Klose, který přísným pohledem donutil golmana vhodit si jeho pozdrav do branky. Závěrečný hvizd, euforie, opojný pocit vítězství a domů....teda do hospy!!!

(dak)

Obsah

Střešovice, 9:10 ráno. Mé doposud slepené oči mžourají na soupeřovu polovinu hřiště (ta se pozná tak, že se na ní nekoordinovaně neproducíruje 13 pacientů v andělsky bílých nemocničních halenkách), mžourají tedy moje oči na soupeřovu polovinu hřiště s nově položeným povrchem a žádného soupeře nevidí. Promnul jsem si víčka usmolenou dlaní a proti ostrému rannímu slunci jsem přeci jen rozeznal 6 červenočerných siluet. I rozhodčí byl nepoměrem zaskočen a byl se přesvědčit, zdali všichni, co jsou navlečeni v bílém (nebo jen lehce pocintaném prádle) hodlají nastoupit. Na ujištění, že náš dress-code je dán toliko chudobou a tím, že jsme klubové příspěvky poslali Řecku, reagoval obrácením očí v sloup.

Soupeř na tom ze začátku nebyl psychicky dobře, což se dalo vycítit, a my jsme se cítili sebevědomě, během první třetiny však vyšlo najevo, že tyto dojmy by snad platily, kdybychom volili hlavu státu (Foxe bychom mohli snadno zvolit už v prvním kole), ale neuplatní se v tomto ránu, kdy se utkají florbalisté s šachisty. Třetina skončila remízou 0:0, ale bílí už věděli, že měli uplatnit výhodu prvního tahu… Musí se nechat, že soupeři hráli dobře. Zabetonovali prostor kolem brány a dokazovali, proč si říká „Krotitelé gólů.“ My naopak jsme byli spíše rozvážní v útoku i rozehrávce a nepřipomínali v ničem lítou dravou zvěř. Hned několikrát jsme zbytečně pustili soupeře do přečíslení nebo rychlého útoku a 3x jsme platili.

Frustrace. To je slovo, které asi nejlépe popisuje přestávkové pocity. Jasně jsme vedli pouze ve dvou statistikách: Držení míče mimo dostřel brány a střely mimo bránu. Nedařilo se ani přihrávat po zemi a snad právě proto, když se to poprvé povedlo Vrábovi, přihrál rovnou doprostřed branky. Tím už ale jen upravil výsledek na 1:4.

Hák

Obsah

Jestli může nějaký zápas pomoci odrazit se slavnému béčku ode dna formy, pak je to tento. I když jsem při závěrečném pozdravu zaslechl hlášku zelených obličejů: „Zaskočili jste nás, kluci,“ myslím, že tyto dva týmy se nemohou nikterak překvapit, leda snad, že by se do některého z hráčů vtělil florbalový duch svatý. Jeden z ksichtíků sice vypadá jako inkarnace Bedly, ale talent obou manšaftů se v době zápasů asi léčil z předchozích střetnutí v nedaleké nemocnici. Zkusím tedy popsat, co si pamatuju z devíti gólů, a dalšího hodnocení se vzdám.

1:0 – Lubák plachtil napříč hřištěm a svou eleganci předal i míčku, který ladnou parabolou zapadl doprostřed brány.

2:0 – David Kohout dělal, co umí nejlépe: Cpal své pozadí před brankáře a pádloval hokejkou mezi nohama – opět jednou úspěšně.

2:1 – Docela pěkná střela z dálky.

3:1 – David našel krásnou zadovkou Malucha v takové pozici, že ani ten se nemohl netrefit (i když to zkusil).

4:1 – Maluch udržel míč, zvednul hlavu, podíval se, kde stojí Vrabec, a přihrál mu tak, že Honzovi chybělo už jenom zpracovat bekhendem, přehodit na forhend, upozornit blízko stojícího obránce, aby nepřekážel, protože se chystá vystřelit, a dát gól.

4:2 – Podařilo se nám postavit zeď v takovém úhlu, že jalová střela do výšky lýtek získala švunk a rotaci vedoucí ji brány v úhlu asi 2pí krát 10 na mínus tisíc faktoriál radiánu.

5:2 – Honza Čejchan dal po Foxově přihrávce napříč brankovištěm svůj první turnajový gól a byl nádherný a naprosto zasloužený, protože spolu s Černýšem odváděl po celé utkání svědomitě pracovitý a skvělý výkon.

6:2 – Bém naznačil při standartce střelu (soupeř ho nezná, takže uvěřil, že bude střílet) a milimetrovým pasem vyzval Lubáka k lehké teči nad rameno zaskočeného brankáře.

6:3 – V oslabení jsme chtěli hlavně neinkasovat, čemuž se Vrába pokoušel napomoci nastřelením před ním stojícího hráče ze standartky a Fox probíháním hloučky soupeřů s míčkem na hokejce i bez, jako by šlo o vířivého adventistu sedmého dne. Zakončil to vynikající hereckou etudou, kdy si srazil míček bůhví čím v lehu na břiše v brankovišti do vlastní sítě, takže ani vyloučení nemohlo být zrušeno.

Hák

Obsah

Izolační vrstva nafukovací haly v Radlicích byla pravděpodobně homologována pouze pro subtropické podnebí, takže mrazivá páteční noc způsobila pokles vnitřní teploty na krásných +5°C. Prozřetelnou Rejžovu páteční výzvu k doplnění výbavy o teplé spodní prádlo však většina nevzala na zřetel, čímž pádem mnoha z nás po příchodu k mantinelům lehce zamrzl úsměv na rtech.

Před rozcvičením nás přivítal promodralý rozhodčí s nabídkou na odložení zápasu z důvodu neregulérních podmínek, což jsme hrdě odmítli (obdobně se vyjádřili i Dobříšští). Zklamaní rozhodčí se alespoň spokojili s tím, že zrušili veškerý zbývající program turnaje.

S ohledem na souběžný duel béčka jsme tentokrát nemohli využít žádnou posilu, přesto jsme měli kompletní dvě obrany a tři útoky. Úvod do zápasu nám vyšel nad očekávání dobře. Uplynulo sotva 30 vteřin zápasu a první lajna vybojovala volný úder ve vzdálenosti cca 6m od branky soupeře. Rozehrávku takticky přenechala lajně č.2, což se ukázalo jako velmi prozřetelné, protože taťka Bábek posunul míček na taťku Luhyho, který přesně zamířil, čímž otevřel gólový účet zápasu. Euforie ze vstřelené branky nejvíce pohltila Tlusťocha, který přepsal dějiny, když samou radostí odešel střídat již po 3 odehraných vteřinách, což kronikáři FKMP doposud nezaznamenali.

3.lajna se nechtěla nechat zahanbit, ovšem výsledkem důrazného napadání bylo naše oslabení, poté, co rozhodčí potrestal opakované přestupky a vykázal na 2 minuty našeho zlého muže Foxe. Oslabení jsme naštěstí přečkali bez úhony a mohli se věnovat snaze o zvýšení našeho náskoku. V průběhu první třetiny jsme se dvakrát dostali k možnosti zahrát si přesilovku. Otázkou je, zda to bylo nedostatkem tréninku nebo zkušenostmi z posledního vzájemného duelu, ve kterém jsme ve vlastní přesilovce inkasovali dokonce dvakrát, ale mnoho šancí ke skórování jsme si nepřipravili.

Druhá dvanáctiminutovka proběhla v podstatě v naší režii, takže promrzlý Vráťa si musel v jejím průběhu odskočit na lavičku pro rozchytávací rukavice. Mimo to jsme v jejím průběhu navýšili průběžný stav na rozdíl tří branek a vypracovali si i relativně dostatek dalších příležitostí. Druhý gól zaznamenal Boris, který potvrdil paradoxní skutečnost, že nám v duelu vycházeli standardní situace. Disko totiž nešťastně rozehrál k hokejce napadajícího soupeře, avšak od ní se míček šťastně odrazil k Borisovi, který v nouzi vyslal správným směrem jedovaté nahození, které se k naší radosti zatřepotalo ve vzdálenějším horním růžku branky.

Snaha dobříšských o korekci skóre vedla ve druhé třetině pouze k tomu, že jejich obrana působila poměrně propustným dojmem. Poměrně mnoho našich šancí však zůstalo nevyužito, takže jsme nakonec byli rádi alespoň za třetí gól, o který se postaral nahrávající Luhy a zakončující Klose, který svým typickým pomalým přízemním zakončením dokonale zmátl gólmana očekávajícího prudkou střelu do horní poloviny odkryté branky.

Předsevzetí, že třetí třetinu odehrajeme v klidu vzalo velmi rychle za své. Nekoncentrovanost mezi druhou a třetí minutou znamenala nejen dva rychlé góly v naší síti v rozmezí 30 vteřin, ale hlavně zbytečně nervózní poslední desetiminutovku. Ze sedla nás nejprve shodilo un-fair počínání soupeře, který po přerušení hry kvůli zranění svého hráče nevrátil po buly míček na naše hokejky, ale nahodil jej před Vráťu, kde se ochomýtal jeden z útočníků, který bez špetky studu dopravil poskakující balónek do naší branky. O chvíli později nám bylo ještě hůře, když jsme nedokázali zastavit pronikajícího útočníka a rázem jsme vedli jenom o gól.

Po druhém gólu jsme se naštěstí probrali a byť jsme už branku vstřelit nedokázali, tak jsme vyrovnání s vypětím všech sil nepřipustili. Pomohla nám k tomu skutečnost, že závěrečný tlak soupeře otupilo zbytečné vyloučení za oplácení. Ve zbývajících závěrečných 30 vteřinách hrací doby jsme přečkali ve zdraví několik nebezpečných závarů u Vráťova brankoviště a mohli začít slavit důležité tři body do tabulky.

Honza K

Obsah

Proti Ressler boys nastoupila v Bystřici kvůli souběhu sestava bez posil z Áčka. Přesto jsme nastupovali v roli favorita.

V první třetině jsme hráli hovno a dostali fíka.

Ve druhý jsme hráli taky hovno a dostali jsme fíky dva. Už nevím pořádně, jak k tomu došlo, ale asi klasika. Myslím, že se Orgáč vylil, Vrabec asi taky, Háček neměl svůj den atd.

Ve třetí třetině jsme se trochu zvedli, ale dostali jsme i čtvrtýho fíka. Soupeř pak polevil a duo David – Oskar zařídilo aspoň kosmetickou úpravu na 2:4. Jo a Vrabce to nakonec dost sralo a tak šel ven.

Maluch

Obsah

Před druhým zápasem proti Kyjím jsme si sjeli zlepšit náladu na obídek na Konopiště a vyčkávali jsme posily z A. Přijel Disko a Fox.

V první třetině jsme opět hráli hovno a zase dostali fíka.

Druhá třetina byla výrazně lepší, Orgáč vystřízlivěl aspoň trochu a dal dva góly. Nejdřív po nahrávce Háčka, druhý si vybojoval uplně sám. Vedení 3:1 zařídil Disko, když si jeho přihrávku srazil obránce za záda gólmana sám. Pak nám dala agilní soupeřova 94ka sice góla, ale když MiniFox uklidil do sítě nezištnou Diskovu přihrávku, bylo to zase o dva.

Vše se zdálo oukej a mysleli jsme si, že ve třetí třetině vedení udržíme. Dařilo se přibližně do doby, než MiniFoxovi zlomili nos, krve jak z prasete a to nás trochu rozhodilo. Pak 94ka snížila (že by v tom byl opět Háček?) a nervozita se začala vkrádat na naše čepele. Dvě minuty do konce, ubráněná první střela ze standartky, ale odrazilo se to k nim zpátky, střela, víko, Luky prd viděl. Uplně zbytečná plichta a další dva body v pr****, škoda.

Maluch

Obsah

Áčko okupuje střed tabulky a v zápase se Žraloky z Příbrami nemělo být favoritem. Z klasické sestavy chyběl pouze Fox, do branky si stoupnul Ferda.

První třetina přinesla tlak Žraloků, my bránili a snažili jsme se vyrážet do brejků. Nepříjemnost nastala po vyloučení Luhyho, ale oslabení jsme naštěstí zvládli. Ani Luhyho návrat z trestné nás však z tlaku nevymanil a soupeř na konci 8. minuty otevřel skóre. I nadále nás Žraloci tlačili a my byli rádi, že první třetina skončila pouze o gól.

Hned zkraje druhé třetiny soupeř pěkně zakombinoval a bylo to o dva. Pořád to nevypadalo dobře. Zlomový okamžik přišel v čase 2:48, Příbram šla do čtyř a my během přesilovky několikrát ohrozili její dvoubrankové vedení. Hra se pomalu vyrovnávala a naše snížení přišlo před koncem třetiny po spolupráci po křídle pláchnoucího Jirky a střele Klózeho.

Ve třetí třetině už se hrál útočný florbal nahoru-dolu. My pochopili, že z naší půlky gól nedáme a začali jsme se tlačit do útoku. Ferda měl několik povedených zákroků. Avšak vyrovnat se nám pořád nedařilo. Minutu a půl do konce si Rejža vzal time-out, Ferda šel z branky a snažili jsme se o vyrovnání v šesti. Žraloky jsme doslova zamkli v jejich obranném pásmu, míček poskakoval kolem brankové čáry. Půl minuty před koncem hrací doby ze skrumáže někdo vyrovnal. Viděl jsem jen rozvlněnou síťku, úsměvy a ruce nahoře. Gól rozhodčí připsali Tlusťochovi, ale v tu chvíli bylo asi jedno, kdo skóroval. Vyrovnáno! A to nebylo vše, v posledních sekundách mohl ještě Rejskův útok rozhodnout, ale rozhodčí už hákování na Diska nepískli a tak jsme slavili zaslouženou remízu 2:2.

Pěknej zápas! Jo, ještě jsem zapomněl, že Pája trefil břevno ;)

Maluch

Obsah

První víkend nového roku jsme zavítali do Benešova, kde jsme se utkali o 6 bodů se dvěma týmy z popředí tabulku, šlo o hodně. Že to nebude uplně dobrý jsem tušil, už když jsem vstával a v hlavě mi ještě jely Krausberry a 12ka z Malostranský Besedy.. Dojeli jsme do Bene, Foxové klasicky pozdě, Vráťa na ťipťop a šlo se na věc.

Už ve druhé minutě se ujalo Borisovo nahození a vedli jsme. Ještě veseleji mohlo být, kdyby v minutě čtvrté proměnil Fox trestné střílení. Neproměnil. Nepovedla se nám ani následná přesilovka a otěže zápasu začal přebírat soupeř. Špatně jsme bránili, nešla nám rozehrávka a Vráťa měl co dělat.

Zlepšení z naší strany nepřišlo ani po přestávce a v půlce druhé třetiny už jsme pykali. Dále se nám nedařilo vůbec nic a nebýt Vrátka, bylo by už dávno po zápase.

Za stavu 1:1 jsme šli do poslední části utkání. Sem tam jsme zahrozili, loženklu spálil Orgáč, ale soupeř byl pořád aktivnější. To se nelíbilo Foxovi, moc máchal hokejkou a dostal dvojku, to se mu taky nelíbilo a vyfásnul ještě osobní desítku. Oslabeni jsme s vypětím všech sil přestáli. Uf. Čas se pomalu chýlil ke konci, zápas se stával nervóznějším a nervóznějším. V poslední minutě se soupeř usadil v našem obranném pásmu a dost nás motal, nepodařilo se vyhodit ani Vítkovi, ani Orgáčovi, ani mě a soupeř z tlaku vytěžil 10 sekund před koncem vítězný gól.

Za předvedený výkon jsme si od Prézy vysloužili slušnej pozápasovej pojeb. Zaslouženej. Škoda, ztráta bodů s konkurentem o první místo. Ale co, i Tatran sem tam prohraje ;)

Maluch

Obsah

Střízlivější a odhodlaní napravit ranní zaváhání jsme s malými změnami v sestavě nastoupili proti Sokolu Vinohrady. A nástup se nám povedl, když jsme už po dvou minutách a souhře Oskara s Davidem vedli. Soupeř však rychle kontroval z dorážky po standartní situaci a začínalo se od nuly.

Ve druhé třetině pokračovala hra bez výrazných šancí, oba soupeři čekali na chybu toho druhého. Ta přišla, když Boris fauloval tak nešťastně, že rozhodčí nařídil trestné střílení. To však ve velké pohodě chytající Vráťa chytil a Vinohrady neproměnily ani následnou přesilovku.

Rozuzlení přinesla třetina třetí. Nejprve Orgáč vybojoval míček za soupeřovou brankou a nezištně přihrál uplně volnému nabíhajícímu Borisovi, který po zemi vsítil. Pojistku přidal ze standartky Vrabec a po individuální akci pečetil na konečných 4:1 ten zápas dvougólový Oskar.

Díky třem bodům jsme se udrželi v čele tabulky :)

Maluch

Obsah

V sobotu ráno jsme se sešli na Chodově v krásném počtu jedenácti hráčů v poli (bývalo by nás dvanáct, ale vylitej Maluch rozmrdal nějakýmu nic netušícímu chudákovi káru, tak musel na fízlárnu), týmový průměr alkoholu v krvi se pohyboval někde okolo tří promile, takže bylo jasno, že soupeře – Mosquitos – nečeká vůbec lehký zápas.

V první třetině nedaly vejpitky z FKMP moskytům ani balón, už po minutě a půl Luky B chladnokrevně vykoupal soupeřova gólmana a zavěsil. O pár minut později dokázal David Kohout skvělou svou letošní formu a důrazem sobě vlastním se prosadil ve velkém brankovišti proti čtyřem bránícím hráčům – 2:0. Když se pak třetina chýlila ke konci, prosadila se i áčková akvizice Luhy, kterej obešel dva soupeře a bez problému zavěsil doprava nahoru. První třetina proběhla tedy zcela v naší režii, za což nás pochválil i Ferda, kterej se ale vlastně asi celkem musel nudit.

V druhé části jsme pokračovali dobrou hrou, ve třetí minutě si moskyti srazili Lubákovu tvrdou střelu do vlastní sítě a bylo to čtyři nula. Kromě našeho neproměněného nájezdu se už ve druhé třetině nic významného nestalo a dohrálo se v klidu.

Ve třetí třetině se však naše hra začala drolit – jestli to bylo tím, že ožralí pomalu přecházeli do kocoviny nebo tím, že střízlivým už bylo zle z toho puchu na střídačce (kde to rychnilo jak na latríně na záchytce), nevíme. Jisté je to, že jsme přestávali být důslední a soupeři jsme dovolili vystrkovat růžky, z čehož necelé tři minuty před koncem pramenil vlastenec v naší síti. Celkové skóre tedy 4:1.

Kromě tohoto škraloupku se můžeme pochválit za hezký týmový výkon a těšit se z trvající neporazitelnosti.

Oskar

Obsah

Měl jsem ráno nějaký vyřizování kolem nepojízdný káry a tak jsem stihnul až druhej sobotní zápas proti Hornets. Dostaly se ke mně zvěsti o výhře a dobrém výkonu v ranním zápase stejně jako o Vrabcově ponocování a zaspání. O to víc jsem byl zvědavej na to, kdo na zápas nakonec dorazí a v jakém stavu (vánoční besídka stála opravdu za to!). Sraz půl hodiny předem jsme klasicky FKMPácky nezvládli, zápis jsme včas nevyplnili, dresy jsme všichni neměli a tak jsme rozhodčí naprdli hnedka na začátek. Nakonec jsme dali dohromady dvě obrany a tři útoky (tady bych upozornil na soutěžní comeback Davida Větvičky po přibližně pěti letech) a šli jsme na to!

První třetina byl hnusnej florbal. Skončila 0:0 a nešlo na to koukat (sorry, Verčo). Nebyli jsme schopný si moc nahrát, soupeř měl docela rychlý křídla, Ferda musel něco chytit. Navíc jsme byli vyloučený za špatný střídání a ještě jednou Háček za opakovaný přestupky (ale myslím, že jsem prasil já a on to jen odesral za mě).

O přestávce musel přijít typickej Ferdo-Prézovskej pojeb, kterej nás naštěstí probral. Poslal jsem dlouhej míč dopředu, tam si ho zpracoval Wrába a zakončil z úhlu na zadní tyč. Chvíli na to se utopil v kličkách Fox, ztratil a valilo se to na mě. Rozeběhnutému Hornetovi jsem míček nejprve vypíchnul, následně však smolně vrátil a on trefil růžek Ferdovy brány, 1:1. Fox začal nadávat rozhodčím, Vrabec Foxovi a nevypadalo to s námi dobře. Naštěstí v čase 7:51 vykouzlil agilní Fox dlouhou kolmici na Oskara a ten potvrdil pověst střelce, když nedal gólmanovi soupeře střelou do vinglu šanci.

Ve třetí části už se hrál zase prasoflorbal. Snažili jsme se kontrolovat hru a čekat na nějaké brejky. Ve třetí minutě jeden vyšel. Fox zmátl soupeře, když pro něj netypicky přenechal po zaseknutí míček Háčkovi a ten střelou zápěstím rozvlnil Hornetí síť potřetí. Zbytek zápasu jsme už dobojovali a připsali si další tři body do tabulky.

I díky nim přečkáme Vánoce na první příčce tabulky :) Supr, kluci!

Maluch

Obsah

Chladná listopadová sobota a kluci s FKMP B se chystali na další důležitý match, v souboji týmů z horní poloviny tabulky jsme chtěli hájit neporazitelnost proti nevyzpytatelným Vosám. Na pozadí souboje o vedení v tabulce se měl odehrát i minisouboj o vedení v kanadě mezi Vosou Kocourkem a naším taťkou Jirkou.

Vosy jsou náctiletý kluci z gymplu a s hokejkama to zkrátka uměj. Do gymnaziálních let jsme se před úvodním hvizdem začali vracet i my, když asi polovina týmu vytáhla bílá trička a černý fixy a začala si malovat čísla. Orientaci dítěte ze školky navíc předvedl Oskar, kterej mi 10 minut před zápasem volal: „kde ste vole?“ „v hale, ty?“ „ja taky“ „a kde“ „na Chodově“ „hm, my ale v Dejvicích“ a nakonec tedy nedorazil. I tak jsme složili 3 kompletní 5ky, do sestavy se po anabázi ve Spartě vrátil Lukáš Orgáč Dlouhý, do kisny se postavil Luky, kapitánskou pásku si po Prézovi, kterej káže florbal v Africe, natáh Háček a šli jsme na to.

První gól jsem neviděl. Ještě jsem si ani nezavázal tkaničky a Luky už lovil. Koukal jsem se až na Háčkův strom, kterej otočil jednu Vosu ve vzduch o 360, moc pěkný. Ve čtvrté minutě srovnal po nenápadné akci Orgáč, zpříjemnil si tak svůj debut a začínalo se od nuly. Následovala přestřelka jak na divokém západě. Ještě ve čtvrté minutě spolupráce Jirky s Davidem, 2:1. Pátá minuta, Lubák nahrává sniperovi Alešovi, 3:1. Snížení na 3:2. Sedmá minuta, standartka, Jiřík na Wrábu a 4:2. 4:3 po našem propadnutí a takový stav svítil na tabuli po první třetině. V té druhé jsme přestali hrát, jak to umíme jenom my. Vosy srovnaly, pak Luky párkrát čaroval a nakonec si dal vlastního góla Wrába (http://www.youtube.com/watch?v=1PxszU2Nqqw ).

I ve třetí části jsme bušili do vosí obrany, ale bez gólového efektu. Stáhli jsme sestavu na 2 pětky toho nejlepšího a pokoušeli se o zázrak. Háček nejdřív dvakrát z dobré pozice těsně minul, ale v čase 11:53 jsme měli v útočném pásmu rozehrávku. Aleš dal po manťáku nahoru, jak to po nás Rejža vždycky chce, Háček se napřáhnul a míček skončil v síti. Asi tam byla nějaká teč, ale to je fuk. Jsem rád, že jsme ukázali FKMP srdíčko a že nám Vosy neutekly.

Škoda jen, že Kocourek dal hattrick a navíc jednou asistoval, zatímco taťka Bábek měl jen dvě áčka, sorry Jirko, moc jsme ti nepomohli…

Dík patří FKMP fans, v počtu 5 (Vrabcova žena, Wrabova žena, Negroniho žena, Háčkova žena a Tom Hrom (díky za +-)) se nesešli ani nepamatuju.

FKMP forever!

Maluch

Obsah

Sychravé nedělní odpoledne a FKMP hrálo na Vinohradech. Po vydařeném vstupu do soutěže jsme chtěli potvrdit roli favorita celé soutěže a odnést si z Riegráčů dalších 6 bodů. Na soupisce se tísnilo 15 playerů do pole, takže jsme si řekli, že na soupeře prostě vlítnem.

První zápas se proti nám postavili Goalbusters Bystřice. Ještě jsem si na střídačce vysvětloval nějakou taktiku s kolegou z obrany Háčkem a už jsem slyšel jásot z publika, zvednu hlavu a vidím Oskara s rukama nad hlavou. Přihrávku mu prý narýsoval Taťka Bábek, třetí sekunda a 1:0. Zbytek třetiny se nic zvláštního nestalo, sehrávali jsme se na koncert ve třetině druhé.

V té nejprve Háček potáhl za branku soupeře, zpětnou přihrávkou našel Aleše a ten vsítil. Dobře si jméno střelce zapamatujte, protože tentýž hráč zvyšoval po chvíli v přesilovce po přihrávce navrátilce Luboše na 3:0. 4:0 to bylo po souhře Davida a Taťky Bábka. Na naše tváře se začal vkrádat úsměv a na naše hokejky klid. Aleš se evidentně dobře vyspal, protože v čase 8:31 vsítil potřetí a na palubovku začaly létat kšiltovky. Druhou třetinu uzavřela bratrská souhra Vrabců a do kabin jsme šli s luxusním náskokem 6:0.

Třetí třetina už se dohrávala spíše z povinnosti, ale my pořád navyšovali náš náskok. Oskar oplatil gólovou přihrávku Tatkovi Bábkovi a i jeho jméno si ještě zapamatujte. Zapomněl jsem dodat, že Ferda vše jistil jistými zákroky. Nicméně jak je dobrým zvykem FKMP, nechali jsme se ukolébat a soupeř z ojedinělé akce upravil na 1:7. Omluvili jsme se Ferdovi a dali se opět do útočení. Tři minuty před koncem jsem nahrál Taťkovi Bábkovi a po jeho úspěšné střele létaly kšiltovky na palubovku podruhé. Na konečných 9:1 pečetil další navrátilec Bambula (po roce opět starší a plešatější).

Sečteno podtrženo pohodové vítězství s vylepšováním osobních statistik.

Maluch

Obsah

Do druhého zápasu proti Xichties nastoupila identická sestava. Co však identické nebylo, byl úvod utkání, ve kterém se nám nepodařilo soupeře zamknout v obranném pásmu jako před tím Goalbusters a Ferda se měl co ohánět. Naštěstí jsme měli Luboše, ten obral u mantinelu nějakého Xichta o balónek a na bránu poslal svou pověstnou žábu: 1:0. Hned nato však soupeř náhodnou střelou srovnal a začínalo se od nuly. Dlouho jsme nemohli prolomit obrannou hráz soupeře. Podařilo se to až ten den výborně hrajícímu Vítkovi, který střelou k tyči nedal gólmanovi soupeře šanci.

Ve druhé třetině se soupeř začal nechat vylučovat a my v přesilovce trestali, konkrétně Taťka Bábek po souhře s Prézou. Ferda předvedl pár jistých zákroků a už chyběla jen jedna třetina, abychom mohli na pivko.

Nejřív splnil normu gólu na zápas Oskar, potom Ferda chytil nájezd, když jsem propad na půlce (díky!) a nakonec si dal slalom po celém hřišti Háček a protože střela zápěstím je jeho devíza, dokráčeli jsme k vítězství 5:1!

Ferda nás po zápase obvykle nechválí, ale tentokrát se tak stalo. Velký dík patří i fanynkám, které se sešly v počtu větším než jedna, díky holky, a Luhymu, kterej si nenechal ujít konec zápasu a přišel nás podpořit i s dcérou ;)

Maluch

Obsah

Pro třetí kolo uvítala Pivaře dálná Bystrica u Benešova, kde je čekal papírově slabší soupeř z Dobříše. Jen tři body z prvních dvou kol, věkový průměr nad třicet; zápas měl být jasnou záležitostí. Hosté však podali ještě horší výkon, než domácí, a po právu z utkání nevytěžili ani bod.

Zápas přitom začal pro FKMP dobře – hned v 26. vteřině po odvážné ofenzivní akci vedené Danem zapadl míč do soupeřovy sítě – 0:1. Fans hostí okamžitě spustili klubovou hymnu „Proud to be an FKMPer“, ale jejich chorály utichly přesně o jednu minutu a jednu sekundu později, když kapitán domácích využil chaosu před Lukášovou brankou a vyrovnal. Za dvě minuty hráli Pivaři první z mnoha přesilovek v zápase, ale po více než minutovém obléhání Dobříšské branky neuhlídali brejkujícího soupeře a ten strhl vedení na svou stranu – 2:1 pro Sokolíky. Z první třetiny stojí za zmínku již pouze neproměněný nájezd hostů z konce sedmé minuty, který tak jen podtrhl jejich impotenci.

Druhá část přinesla mnoho dramatických momentů, nikoli však brankových. V polovině šesté minuty schytal Fox za své obtěžování soupeře loket do oka a s křikem se poroučel k zemi. Faulující hráč obdržel 2+10, což se Dobříšanům příliš nelíbilo. Následná výměna názorů vynesla Foxovi obyčejný dvouminutový trest. Poškozeně si připadající soupeř se hecnul a přitvrdil hru, zatímco tým FKMP pokračoval v nesoustředěné hře bez nápadu a střel.

Třetí třetina začala pro zápas symptomaticky – Pivaři dostali gól ve vlastní přesilovce. Zbytek utkání se dohrával nervózně a hrubě na obou stranách, což vyústilo v usnesení sudích, že jakoukoli vulgaritu z úst hráčů ocení červenou kartou. Když pak zazněla konečná siréna, domácí kmeti začali oslavovat zasloužené vítězství 3:1.

Oskar

Obsah

Druhému zápasu předcházela kulturně-společenská akce, která se nakonec smrskla v oběd na Konopišti. Hlavními položkami se stal Boršč, Prdelačka a Prejt, což do druhého zápasu nevěstilo nic pozitivního. Oskárka pro druhý mač zastoupil řízný Maluch, takže jsme proti Bučis nastupovali opět na 2 pětky, jen Préza se přesunul dopředu k Jurovi s Foxem. Bučis se na nás dlouze připravovali v šatně, nastoupili s třemi útoky, ale na začátku utkání jsme měli ze hry více my. Tlak jsme zužitkovali kdy Daňák našel z brankové čáry Rejska a ten střílel prakticky do prázdné. Chvíli potom se od pravého mantinelu vymotal Klose a místo toho aby nejdřív přihrál zcela volnému Rejskovi a pak zcela volnému Daňákovi proběhl sám mezi zkoprnělými obránci a zakončil (později se v hospodě doznal, že celou dobu míček lovil kolem hokejky a víceméně se ho snažil udržet na holi až byl nakonec sám před bránou – pozn. autora). V polovině třetiny jsme ale značně polevili a dvě střely ze střední vzdálenosti se najednou třepotaly v naší síti, takže druhá třetina začínala za vyrovnaného stavu.

Přes náš tlak to byli Bučis, kteří šli v polovině třetiny do vedení, naštěstí ale ve velké formě hrající Klose našel před zcela opuštěnou brankou Foxe a ten po chvíli (která trvala věčnost) zacílil přesně. Chvíli poté Jura z kroku sice trefil síť, ale až tu zadní za mantinelem. Přesto jsme neklesali na mysli a na konci třetiny skóroval backhendovou žabkou opět Klose a chvíli po něm na dvakrát Rejsek, takže po 2. třetinách svítilo na tabuli nadějných 5:3.

Soupeř se pak začal více soustředit na chyby rozhodčích a na rozpory ve vlastních řadách a tak naštěstí jejich tlak nebyl příliš drtivý a nám se dařilo bez větších šancí soupeře odolávat a naopak jsme několikrát zahrozili z breaků (nedovolím si tvrdit, že rychlých). Asi 2 minuty před koncem se soupeř odhodlal ke hře bez golmana, ale po chvíli dovezl balon až do jejich branky Klose a začaly lítat čepice. Poté mohl ještě znovu do prázdné skórovat Fox, ale vysoká soupeře byla proti a následný nájezd Fox neproměnil, takže finalní resume 6:3 a nasraný soupeř, který si po záverečném hvizdu snažil léčit frustraci jak na nás, tak i na rozhodčích, obé bez výsledku.

Dan

Obsah

První zápas letošní sezóny jsme odehráli v krásné útulné hale v Berouně, která disponovala nejen kvalitní palubovkou, ale především bohatou nabídkou doplňkových aktivit, jako bylo golfové odpaliště nebo minigolf se Čtyřlístkem, zkrátka kvalitní zábava. Měli jsme s sebou i slušný počet fanynek - 3 a také jednoho fanánka v podobě Tlusťochova psa Bena.

Žraloci Příbram vypadali dost aktivně a především jejich věkový průměr byl o deset let nižší a o deset kilo lehčí než ten náš :) Abychom soupeře trochu zastrašili, vyrazili jsme na ochoz k předzápasovému rozcvičení - a šlo se na věc! Rozhodčí před prvním buly nenápadně pronesl, že když dlouho udržíme 0:0, třeba nakonec můžeme i bodovat.. Hned na začátku utkání však aktivní Böhm našel v brankovišti nohu soupeře a od ní se míček po zemi odrazil do branky - vedli jsme nečekaně 1:0. Soupeř nás tlačil, ale překvapivě více šancí bylo na našich hokejkách. Napadali jsme rozehrávku žraloků a ti chvílemi nevěděli kde jim čepel stojí. Žádnou ze slibných šancí jsme ale nevyužili a po první třetině jsme tak drželi náskok 1:0. Hned po 49 vteřinách druhé části se k míčku dostal Daňák a ze strany zasunul za žraločího brankáře míček podruhé. O náskok jsme však ještě ve druhé třetině přišli. Po dvou třetinách tak na tabuli svítilo skóre 2:2. Ve třetí části opět udeřili žraloci a vypadalo to s námi všelijak. S odpovědí však čekal Oskar jen necelých 15 vteřin a svým typickým švihem nás vrátil do zápasu. Když pak těsně před koncem zahrál kdosi v brankovišti vysokou hokejkou, jelo se trestné střílení a to proměnil Daňák svým otřelým blufákem do backhandu. Výhru 4:3 jsme pak už ubránili a šlo se na snídani!

Disko

Obsah

Nezvykle dlouhou pauzu jsme pak vyplnili sušením dresů na zahrádce v místní restauraci a většina si šla ještě pinknout minigolf. nevím jak hra dopadla, ale vím jistě , že Pavlik pořídil další pěkné lascivní snímky do svého nového fotoalba, kterému dal vzniknout na písku při beachi v Semilech.. :)

Druhý zápas se jevil o něco snadněji, když jsme změřili síly se známým soupeřem Hamsters Vysočany. Prognózy se však nenaplnily a z přesilovky jsme inkasovali jako první my. O něco málo později vyrovnal nezjištně Klose a remízový stav vydržel až do konce první části. Ve druhé třetině jsme na začátku opět dvakrát inkasovali. Nejdřív to byla dalekonosná střela ze standardky, která zapadla Ferdovi přesně do víka, a než se rozkoukal, už lovil míček ze sítě po třetí. Ve druhé třetině jsme stačili ještě korigovat výsledek po dost pěkné souhře se zakončujícím Rejskem - asistence Luhy, kterej na hřišti v tu dobu vůbec nebyl! V poslední části jsme se vůbec nedokázali dostat na dostřel vysočanské branky a smůlu protrhnul až tři minuty před koncem z přesilovkové rány Boris. V závěru už jsme stihli bohužel jenom vyrovnat, když svou druhou branku v utkání vstřelil Klose.

Z prvního turnaje jsme tak odvezli hezké 4 body a pár pěkných fotek s Fifinkou!

Disko

Obsah

Sezona začala klasicky: polovina týmu se radši z prvního zápasu omluvila a půlka těch, co dorazili, byla opilá po sobotním večírku. Spící Vrátek v kisně, Maluch, Préza a Vrába vzadu, vepředu úderná síla MiniFox, vzteklej Fox, DJ Ála, David, taťka Jirka a šlo se na věc proti Ressler boys.

První třetina byla ve znamení dloubání ospalků a střízlivění. Za zmínku stojí jen Davidův gól po Vrábově bleskovém rozehrání standartky, 1:0.

Druhou třetinu jsme zaspali a dostali dva fíky. Tečovaná střela, vingl a nevypadalo to s náma dobře. Rázem jsme museli útočit do plnejch a upustit od naší preferované hry na smrtící brejky.

Navíc na začátku poslední třetiny začal zlobit Fox, dostal dvojku a Vráťa dostal třetí banán. Ze sraček jsem nás začal vysekávat já, nahrál jsem Foxovi, ten ladně proplul celé hřiště a snížil. Srovnání zařídila dvojice dvougólový David a asistující Jirka, kteří elegantně vyřešili přečíslení dva na jednoho. Pak jsem splnil normu 2 trestnejch minut na zápas, ale kluci naštěstí ubránili. Rozhodnutí přišlo 4 minuty před koncem. Dobře hrající Jirka připravil vítěznou trefu pro Foxe, který neměl problém trefit odkrytou branku soupeře. Konec nám soupeř usnadnil, když šel do čtyř. I tak jsme začali zmatkovat a Vráťa měl ještě nějakou práci. Ale vše dobře dopadlo :)

Upracovaná výhra 4:3 na začátek sezony dobrá. Více než krásný florbal jsme tento zápas ukázali FKMP srdíčko.

Díky Davsonovi, kterej vstal a šel dělat časomíru, zápis, manťáky a zdravotníka a všechno to zvládnul ;)

Maluch

Obsah

Nedělní odpoledne a já se táhnu do Králováku na turnaj béčka, děsně leje, já mám ještě dojezd kocoviny a navíc ani nejdu hrát, ale jen dělat stavěče, zapisovače nebo časoměřiče...co víc by si člověk měl přát. Jediným pozitivem je informace, že B-Boyzz po bojovném výkonu otočili ranní zápas a připsali si 3 bodíky.

Před zápasem je atmosféra bojovná, jen Fox si klasicky stěžuje, že se moc najedl a že má zaražený prdíky či co.Na soupisce se tísní celých 8 playerů, naštěstí Kyje jsou na tom celkem podobně, takže se bez větších okolků jde na věc.

1.třetina probíhá dlouho celkem poklidně bez větších šasncí, my máme o něco víc ze hry, Kyje zas straší přihrávkami zpoza branky do skrumáže. Po několika dobře míněných radách si ale hezky vymění balon Fox s Jurou, který skoruje do odkryté branky. Odpověď ale přichází náhle a po rychlé zteči je vyrovnáno. Navíc jdeme po ukázkové dvoječce Minifoxe do 4 a ve tvářích fans se objevuje zděšení. Naštestí oslabení odehrajeme s velkým přehledem, co víc těsně před klaksonem se prosazuje utěšenou dalekonosnou střelou Préza, takže do pomyslných šaten se jde s úsměvem na tváři.

Na začátku 2.části bez problémů přečkáváme zbytek oslabení a pak přichází asi nejhezčí část utkání. FKMP kombinuje jak za mlada a z tribuj se ozývají nadšené výkřiky a oslavné chorály. Nejdříve po „červené ose“ najde Fox Minifoxe a ten s přehledem rutinéra proměňuje. Chvíli potom narýsuje Maluch přesnou kolmici na Davida a ten se v takových situacích před golmanem mýlí jen 1 za deset let – a to už má odbyto z 1.třetiny, s přehledem nás posílá do komfortního vedení. Akce střídá akci a kdyby měl Ála jen o trochu delší vlasy, asi je má dávno vyrvaný, protože jeho štyk nemá vůbec seřízený mířidla (opakovaně). Přesto poklidné vedení 4:1.

Třetí třetina zpočátku navazuje na úspěšnou druhou a Jura zopakuje povedenou kombinaci s Foxem, čímž se utkání jeví jako rozhodnuté. Jak už to ale u FKMP bývá, bochází k ukolébání, Foxovi se definitivně zarazí prdy a tak běhá pouze směrem k soupeřově bráně, ostatní přemáhá únava, kocovina a úcta k bojovnému soupeři nebo tak něco...každopádně Vráťa musí ještě 2x lovit ze sítě. Přesto je utkání dohráno poměrně v klidu a po závěrečném klaksonu se může halou rozeznít ten známý hit skupiny Queen...

Dan

Obsah